Historie

 

Počátky založení hasičů v Sedleci

Franz Schuster

Když si vzpomenu na svá dětská léta, byl to vždy zážitek, když vedoucí hasičů svolával hasiče na cvičení.

Neběželi jen hasiči, ale také my kluci. Většinou jsme byli na stanici dříve než chlapi a pletli jsme se jim do cesty, tak jsme byli většinou postříkaní vodou, což se nelíbilo našim maminkám. Ale my jsme byli nadšení. A tak se časem z nás kluků stali chlapi, dospělí hasiči a vystřídali jsme starší generaci.

Také já jsem se stal hasičem a později i velitelem a bylo mojí povinností o našem spolku něco zanechat.

Již v roce 1879 se konalo setkaní, kde velitel Podhrasek z Mikulova určil za důležité, založit spolek hasičů, neboť v posledních letech zde bylo mnoho požárů.Především v roce 1861 shořelo 14 domů v Badhausbergu, 1869 sedm domů a tři stodoly, 1874 devět stodol, dvě hospodářství a malý domek. To všechno bylo zničeno důsledkem požáru.

První velitel byl bývalý starosta Johann Schmid č. 65, následoval Heinrich Parisch st., Steiner Martin, Rotter Jakob, Gottwald Alois, v průběhu 1. Světové války to byl Johann Greger, po válce Scharditzki Johann, Schmid Johann-syn jednoho ze zástupců velitele a jako poslední já Franz Schuster.

Od počátku založení našeho spolku jsme měli stříkačku, do které jsme museli nalévat vodu.

Později jsme měli vylepšenou stříkačku, která vodu nasávala. A tato opravdu zodpovědně sloužila.

Vybavení hasičů bylo z počátku velmi jednoduché. Hasičská zbrojnice byla dříve ve staré šopě obecního úřadu. Věž na hadice byla postavena v zahradě staré školy. O několik let později, pod vedením velitele Heinricha Parische bylo vystavěna nová konstrukce na hasičárnu. Rybníček na zásobu vody zmizel a místo něj byla vystavěna studna. Měli jsme i více hadic a získali i ruční stříkačku.

Nyní jsme mohli přepumpovávat i vodu z Nikelbachu (potoku) až do vesnice.

Ve dvacátých letech jsme měli asi 500 m hadic, střecha ze stavby hasičárny se prorazila a byla vystavěna sušící věž.

K 30.výročí vzniku hasičského spolku se konala okresní hasičská slavnost, která byla spjata s předáním hasičské vlajky.Tato vlajka byla vyrobena Antonem Ernstem, ředitelem tkalcovství V Helenenthalu u Jihlavy, vyrobená jeho dcerou.

Nosičem vlajky byl Heinrich Frodl a jako doprovod byli Johann Gottwald a Josef Asimus.

 

 

Teprve v roce 1940 dostal spolek motorovou stříkačku a tím se vyřešil i problém s vodou.Při požáru

se již mohla voda dostat až na vrch obce.

Často byli hasiči v těžkém nasazení, požáry většího objemu se již daly také uhasit.

Všeobecné povinnosti byli všem samozřejmé.

Měli jsme ale rádi i velkou společnost. Co mám vyprávět o našich skvělých cestách na slavnosti jiných spolků po celém okrese nebo naše plesy a konečně i modré dny, kdy bylo opravdu co hasit.

Kdy se konal náš první ples již není známo, ale bylo to určitě brzy po založení našeho spolku.

Neboť plesy byly hlavním zdrojem příjmů našeho spolku, také samozřejmě příspěvky našich členů, abychom se mohli dále rozvíjet.

 

Členové hasičů v poledních 20 letech:

Asimus Georg                   Gottwald Johann                            Luntner Johann

Asimus Josef č.216           Greger Josef                                  Motz Johann

Asimus Josef č.162           Hauer Leopold                                Motz Laurenz

Büchler Andreas               Hauer Martin                                   Motz Martin

Ernst Franz                      Hönisch Karl                                   Ollischer Franz

Frodl Franz                       Hönisch Leopold                             Rotter Matthias

Frodl Heinrich                   Hoffmann Franz                               Schillar Josef

Frodl Johann                     Keck Alois                                     Schmid Franz

Gehringer Josef                 Klotz Ferdinand                              Schuster Franz

Gottwald Franz č.222         Klotz Johann                                 Stepanek Johann

Gottwald Jakob                 Kreuzer Franz                                Wunsch Johann č. 203

                                       Kratky Franz                                   Wunsch Johann č. 234

 

( volný překlad z knihy Liebes Voitelsbrunn vypracovala Michaela Štěpánková )